Audrey Rousseau

Malá roztomilá holčička s pihami na nose. Naprostý andílek, že? Opak je však pravdou. Audrey je drzá, zlomyslná a především divoká. Vezměme to popořadě. Audrey vám klidně s klidem v duši a bez výčitek svědomí řekne do očí, že jste ten nejškaredější člověk, kterého viděla. Zlomyslná...hm... ne tak docela. Tedy, ráda někomu „omylem“ podkopne nohy, ale nedělá to každičký den. Nedoporučovala bych vám však býti k oné dívce nepříjemní. V takovém případě by klidně udělala výjimku a alespoň jednou denně vám něco mile ráda provedla. Jako příklad uveďme rozbité okno, převrhnutý džbán anebo třeba lavor vody před dveřmi? Nepřála bych vám do té vody šlápnout, zvláštně pokud jste žena a rozhodla jste se vzíti si nějaké lepší šaty. To by byli asi trochu zmáčené. Říkáte si, kdo by byl tak hloupý a nevšiml si toho? Divili byste se. A nakonec divoká. No jak to říci… je to prostě takový splašený kůň, kterého nic nezastaví. Velice často se jí stává, že první dělá a pak až se nad tím zamyslí a to platí i u mluvení. Takže se pak nedivte, že se řízne při loupání brambor, jelikož jí nedošlo – spíše došlo později – že ten prst by měla asi dát jinam. Věc, co naprosto nemůže vystát? Nesnáší, když je k ní někdo neupřímný, a tak k vám ona bude upřímná ve všem. Nepokoušejte se jí lhát! Nedopadlo by to s vámi dobře. A co nesnáší jako další? Odsuzování. Pokud jí chcete naštvat, suďte jí podle toho, jak vypadá, a buďte si jisti, že to zabere. Do pár minut dostanete dárek jménem kopanec do nohy - v nejlepším případě. Velká fantazie jí nechybí a dokáže si všechny příběhy, historky nebo pohádky živě představit. Její velký strach jsou bouřky, blesky, hromy. Při bouřce má chuť se skovat pod peřinu a nikdy odtamtud nevylézt.

Audrey Rousseau se narodila roku 1619 chudší švadleně Patricii. Matka Audrey žila skoro na kraji Francie a své výtvory chodívala prodávat na trh, takže se velice často stávalo, že Audrey zůstávala sama doma. Nejen proto začala růst tak nějak jako dříví v lese a když se její matka vrátila domů, mohla najít rozbitý hrnek, roztrhlou záclonu nebo polštář a Audrey samozřejmě za nic nemohla, protože sem vběhla kočka a… a... a. Věděla, že lhát se nemá a sama nesnášela lži, ale vždyť se jí to stalo „omylem“. Tak nějak se z ní stal magnet na průšvihy. Chůva? Její matka si jí nemohla dovolit a tahat jí na trh nechtěla. Proč? Nechtěla, aby někdy potkala svého otce. Jistě, bylo zde minimální riziko, jelikož ho její matka viděla před... jednou a to když se s ním vyspala. Audrey o něm nevěděla naprosto nic. Jistě, že se na něj několikrát ptala, ale dostala jen odpověď tipu “Neptej se“ nebo “Co tě to zajímá? “ a tak se později již přestala ptát. Když jí bylo 7 let, našla si novou zábavu a to zpěv. Nikdy jí také nedělalo problém udělat kotrmelec, stojku nebo snad salto. Kde se to naučila? Když byla sama doma, nudila se, a tak se snažila nějak zabavit. Později zkoušela napodobovat postavy z pohádek, co jí její matka vyprávěla nebo si je pro ni vymýšlela. Například se snažila uprchnout před zlým skřítkem, který vás neviděl, pokud jste dělali kotrmelce, a tak to byla jediná možná záchrana. Tento příběh měla ráda, vymyslela si ho pro ni její matka a právě vymyšlené příběhy ona milovala. Zpívat se naučila tak nějak sama, když kolem procházela nějaká dívka a pobrukovala si jakousi písničku, která Audrey nějak utkvěla v paměti, a tak si jí začala zpívat taky a později se učila další a další písničky, které jí učila maminka. Vlastně měla krásný život. Jenže všechno krásné netrvá věčně, a když Audrey bylo čerstvých 11 let, její matka dostala zápal plic a zemřela. Těsně než její matka zemřela, řekla své drahé dceři, aby našla svého otce. Prozradila jí, že její otec, se jmenuje Aramis, a že když se s ním setkala, mířil do Paříže. Audrey ho chtěla jít hledat, ale to jí překazila její teta. Dům a vlastně i Audrey měly připadnout Audreyině tetě Aurelii a jejímu manželovi. Ti dům prodali a Audrey chtěli nechat odvést do sirotčince. To se však Audrey vůbec nelíbilo a utekla odtamtud. Zamířila do Paříže a zde se dostala do Dvora zázraků. Stala se z ní žebračka, nebo spíše komediantka. Vydělává si tím, že zpívá a žebrá. Je to její jediná možnost. Samozřejmě se snaží pátrat po svém otci, ale je jí 11 let a navíc na ulicích Paříže musí zápasit o svůj život, a tak jí tedy na hledání svého údajného otce moc času nezbývá. 

Audrey umí velice dobře zpívat. Na zpěv má talent a baví jí. Dále je docela dost mrštná. Stojky a salta jí problémy rozhodně nedělají. A co dále umí? Poznat na druhém člověku, jak se cítí. Dokáže to odhadnout, i když jsou případy, kdy ani ona nepozná naprosto nic. Neumí lhát. I když se bude sebevíce snažit, poznáte to na ní.